Trochu ode všeho

3. den na ostrově Vir v Chorvatsku

V ranním šeru pospíchám k moři. Nebe je neklidné, přímo rozhněvané. Na jednu stranu mám trochu obavy z toho, co přijde, na druhou, vím že to přinese ovoce do obrazu. Pláž a molo normálně přelidněné, dnes osamocené, liduprázdné...

Odvážně začínám malovat na konci mola. Z této strany od moře nefouká, vysoké pohoří na opačném konci mě chrání. Zprava přede mnou vychází slunce přes přetrhané mraky a vrhá do pohoří pruhy světla. Z leva přede mnou se úseky moře zamlžují silným deštěm. Z levého boku se objevuje krásná duha a zezadu se na mě chystá černá děsivá bouře. Stále stojím na konci toho mola. Voda okolo mě klidně plyne. I já klidně maluji, co se před mýma očima odehrává, co přijde zase odejde. Bouři nechávám za zády a první kapky téměř neregistruji.

Toho dne z nebe dramaticky pršelo, foukalo, bouřilo se a mračilo se. Naštěstí svým ranním přivstáním jsem si mohla užít pozvolný příchod bouře stále ještě v bezpečí.