V životě jsem neviděla takto rozházené mraky a já jedu zrovna malovat? Štěstí nebo osud?
Zprvu to vypadalo, jakoby přeze mě někdo přehazoval pavučinu a v ten moment jsem i věděla, že stojím přímo pod středem celého toho útvaru a že hezčí už to být nemůže a ani nebude. Samozřejmě pavučina letěla dále, nezpomalovala kvůli mě, měnila se ve vlny a slábla ve vlnky, až se nakonec zcela rozplynula.
V obraze je zachycený konec té pavučiny. Nikterak mě to netrápí, naopak jsem vděčná, že jsem to mohla celé vidět. Také myslím, že jsem i atmosféru vystihla skvěle a to modré slunce mě doteď rozradostňuje. Tak krásně strávený čas!
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Slunečnicí s Ukrajinou 05
2022
10 × 21 cm
Přes mraky k západu
2022
25 × 30 cm
Bílé stíny mlhy
2022
25 × 35 cm
Jurášek se prohání po popelem zasněžené krajině
2024
70 × 80 cm
Plovoucí světla
2023
65 × 55 cm
Sedmikrásovník
2022
20 × 35 cm
Bílé paroží
2022
20 × 30 cm
Slunečnicí s Ukrajinou 06
2022
10 × 21 cm
Dopis V
2026
100 × 130 cm
Proužek mlhy
2022
24 × 21 cm
Plameny
2024
22 × 14 cm
Zimě čelem, podzimu zády
2021
35 × 25 cm
Hon na duhu
2023
65 × 65 cm
Pod žlutým lišejníkem
2022
35 × 30 cm
Okno do Vltavy
2022
23 × 30 cm
Smrk II
2025
190 × 80 cm
Smrk IV
2026
120 × 100 cm
Ve stéblech trávy
2023
70 × 70 cm
Tři žluté minuty
2022
25 × 22 cm
Svah
2024
65 × 68 cm
Obloha v kamenech
2021
30 × 25 cm
Zlatý pás
2023
70 × 55 cm
Paddleboard
2026
45 × 40 cm
Loďky ve východu
2022
30 × 30 cm
Sluneční šňůry
2022
8 × 15 cm
Poslední slunečné
2022
18 × 25 cm
Ženoucí se
2022
13 × 25 cm
Východ slunce
2022
15 × 21 cm