V životě jsem neviděla takto rozházené mraky a já jedu zrovna malovat? Štěstí nebo osud?
Zprvu to vypadalo, jakoby přeze mě někdo přehazoval pavučinu a v ten moment jsem i věděla, že stojím přímo pod středem celého toho útvaru a že hezčí už to být nemůže a ani nebude. Samozřejmě pavučina letěla dále, nezpomalovala kvůli mě, měnila se ve vlny a slábla ve vlnky, až se nakonec zcela rozplynula.
V obraze je zachycený konec té pavučiny. Nikterak mě to netrápí, naopak jsem vděčná, že jsem to mohla celé vidět. Také myslím, že jsem i atmosféru vystihla skvěle a to modré slunce mě doteď rozradostňuje. Tak krásně strávený čas!
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Podzimní tráva
2022
75 × 55 cm
Slunečnicí s Ukrajinou 03
2022
17 × 18 cm
Lustr a zahrada
2024
75 × 75 cm
Vitráž
2025
70 × 75 cm
Okno
2024
100 × 85 cm
Memento mori
2024
65 × 70 cm
Větrné dřívko
2026
55 × 65 cm
V síti II
2026
110 × 130 cm
Papírový lampión
2023
90 × 80 cm
Let bílých křídel
2023
40 × 30 cm
Jeho poslední rudý úsvit
2021
24 × 18 cm
Stočeno ve sněhu
2021
30 × 30 cm
Trochu ode všeho
2023
35 × 40 cm
Díra
2026
50 × 35 cm
Nastřižené kruhy
2021
30 × 30 cm
Všechno kvete
2022
30 × 25 cm
Mravenci ze mě vystrašili mlhu
2022
25 × 35 cm
Zrcadlo
2023
55 × 50 cm
Cik cak
2022
15 × 20 cm
Kroužit
2024
55 × 60 cm
England seaside pier
2020
10 × 21 cm
2026
40 × 40 cm
Námraza
2025
70 × 75 cm
Představy
2024
55 × 65 cm
Barevný les II
2020
40 × 45 cm
Deštěm promáčená
2021
18 × 24 cm
Síťka II
2026
50 × 50 cm
Po bouřce
2026
70 × 80 cm