Rudolf Kremlička Kremlička (1886–1932) patřil k mladším příslušníkům generace, která do českého prostředí uvedla kubismus, jeho tvorba však byla orientována zcela jinak. V intencích svého učitele Hanuše Schwaigera zůstal věrný realistickému zobrazení a poučení hledal u velkých mistrů moderního realismu 19. století, především Corota, Degase a Maneta. Inspiroval ho jejich senzuální kolorismus naplněný světlem, volný malířský rukopis, zachycení přirozeného pohybu a výrazu… Přestože se celý život zabýval i krajinomalbou a portrétem, jeho velkým tématem se stal ženský akt. Rozměrný pastel, prozrazující Kremličkovu technickou virtuozitu a lehkost zacházení s výtvarnými prostředky, patří k prvním, kde se objevuje intimní zobrazení ženského těla, byť zatím jen náznakem. Nejde totiž ještě o akt, ale o téma „toalety“, které v těchto letech znovu získalo na oblibě a mimo jiné ho najdeme i u jeho kolegů z budoucí skupiny Tvrdošíjní Josefa Čapka, Václava Špály a Jana Zrzavého. V pojetí motivu už rozpoznáme některé rysy jeho pozdějšího syntetického stylu, především však opět přímou inspiraci klasikem modernismu Édouardem Manetem. Jak si povšiml Karel Srp, Kremlička zde vytvořil autorskou variantu Manetova pastelu na stejné téma.1
1 Dívka upevňující si podvazek, 1878–79, pastel na plátně, 55 × 46 cm, sbírka Oordrupgaard, Charlottenlund.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Nana
1918
51 × 43 cm
Sedící žena
1919
22 × 25 cm
Odpočívající bárky
1931
64 × 91 cm
Ležící tanečnice
1918
65 × 86 cm
Toaleta
1928
68 × 54 cm
Před zrcadlem
1926
85 × 59 cm
Portrét (muž s bílým límcem)
Nedatováno
87 × 70 cm
Česající se děvče
1922
68 × 43 cm
Matka a syn
1928
46 × 64 cm
Trenčín
1926
73 × 92 cm
Portrét Dr. A. S.
1931
100 × 71 cm
Kostol pri Jasove
1919
52 × 66 cm
Odpočívající tanečnice
1927
30 × 40 cm
Toaleta
1933
360 × 250 mm
Podobizna umělcovy choti
1928
109 × 89 cm
Akt (Schýlené děvče)
1923
49 × 39 cm