Václav Špála (1885–1946) pocházel z devíti dětí a v rodině se prý udržovala téměř archaická pospolitost, kterou si posléze přenesl i do své vlastní rodiny. Tomu odpovídá i skutečnost, že během svého života vytvořil řadu portrétů svých blízkých, v počátcích tvorby zejména rodičů a sester. Dívka, kterou název obrazu určuje jako Vlastu, však jednou z jeho šesti sester není a dosud se nepodařilo určit, o koho se jedná. V roce 1909 ji namaloval hned ve dvou variantách. V soupisu svých prací, kde si pro vlastní orientaci k jednotlivým obrazům připisoval krátké charakteristiky, je u první z nich poznámka „munchovská“ (dnes Galerie výtvarného umění v Ostravě), kdežto obraz z chebské sbírky popsal jako „Vlasta nad umyvadlem“.1 I ten však prozrazuje, jak silně Edvard Munch díky své pražské výstavě v roce 1905 zasáhl celou Špálovu generaci.
1 BURGET, Eduard – MUSIL, Roman: Václav Špála. Soupis díla. Praha: Nadace Karla Svolinského a Vlasty Kubátové, 2002, s. 42 a 44.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Cesta na Lopudu
1915
60 × 49 cm
Portrét umělcovy ženy
1925
80 × 53 cm
Tři pradleny
1913
72 × 81 cm
Portrét Honzíka v modrých kalhotách
1929
89 × 66 cm
Hrad Kost
1909
58 × 73 cm
Kytice tulipánů
1936
73 × 55 cm
U řeky - Vltava u Červené
1927
73 × 100 cm
Kytice
1928
81 × 73 cm
Dvorek
1907
36 × 42 cm
Autoportrét
1908
83 × 72 cm
Kytice konvalinek
1935
50 × 38 cm
Podobizna umělcovy ženy
1924
75 × 57 cm
Prokopské údolí
1913
20 × 33 cm
Zátišie s kvetmi
1918
53 × 42 cm
Na řece Otavě
1929
89 × 116 cm
Park ve Veltrusích
1918
47 × 59 cm
Uherská krajina
1918
75 × 88 cm
Koupání
1910
60 × 49 cm
Měsíčky
1927
81 × 66 cm
Zo Sliača
1937
54 × 81 cm
Krajina u Pyšel
1942
46 × 61 cm
Les
1927
73 × 60 cm
Eva s jablkem
1911
46 × 66 cm
Jenda se žlutou čepicí
1930
92 × 65 cm
Dívčí akt
1940
437 mm × 299 mm
Kytice
1928
95 × 60 cm
Žanda
1915
84,5 × 72 cm
Krajina z Dalmácie
1913
49 × 65 cm