Laboratoř

Motiv laboratorního stolu s baňkami má v Johnově díle důležité místo a v roce 1961 toto téma zpracoval hned ve třech verzích. První je blízká chebskému obrazu, vertikální formát je však užší a kompozice celkově jednodušší; například u stolku ponechal pouze jednu nohu. Druhá verze má poněkud odlišný charakter a autor se v ní omezil na desku stolu.¹ Těmto dílům předcházela dvojice obrazů s názvem Stůl z roku 1959, která má nejblíže k Laboratoři chebské.
K pochopení chebského obrazu je třeba znát pozadí tehdejší autorovy tvorby. Jiří John je příslušníkem generace, která studovala po druhé světové válce, na rozdíl od mnoha svých vrstevníků však nikdy nepodlehl svodům socialistického realismu. Svůj vlastní jazyk hledal v návaznosti na předválečné umění, jehož kontinuitu pro něj reprezentoval malíř Václav Bartovský (1903–1961). A nejen pro něj. S touto zajímavou osobností se přátelsky stýkal celý okruh, k němuž patřil a s nímž v roce 1962 vystoupil v Galerii Československého spisovatele jako skupina UB 12.² Johnovy dvě verze Stolu³ z roku 1959 mají velmi blízko zejména k Bartovského Interiéru⁴ z roku 1934, jehož lineární osnova je inspirována pozdním kubismem Georgese Braqua. Ještě více to platí o chebská verzi Laboratoře, jejíž kompozice je podobně založena na souhře vertikálních a diagonálních linií.

¹ Oba se nacházejí ve sbírce Galerie výtvarného umění v Ostravě.
² Bartovského dílo na ni bylo zařazeno již posmrtně. Mimo jiné zde byly vystaveny i obě výškové verze Laboratoře z roku 1961.
³ Stůl, 1959, 90 × 70 cm, olej na plátně, NG Praha; Stůl, 1959, 96,5 cm × 64 cm, olej na plátně, Galerie Pictura, vydražen 23. 5. 2018.
⁴ John ho mohl vidět ještě v jeho ateliéru, neboť do sbírek Středočeské galerie, dnešní Galerie Středočeského kraje, přešel až v roce 1964.