Zápas býka se lvem

Stěžejním souborem Emila Filly (1882–1953) mezi léty 1937 a 1939 jsou Boje a zápasy. Tématy jednotlivých prací jsou buď dvojice bojujících zvířat, nebo scény z antické mytologie, zejména s postavami herojů Hérakla a Thésea. Filla byl homo politicus a zde mu v první řadě šlo o vyjádření postoje k houstnoucí atmosféře, kde už se v prvních lokálních konfliktech v Etiopii, a zejména ve Španělsku ohlašuje druhá světová válka. Nebyl to však jediný impulz. Téma zápasících zvířat souvisí i s jeho hlubokým zájmem o skytské reliéfy,¹ výtvarný projev starověkého nomádského národa střední Asie, kterému v roce 1932 věnoval objevný článek ve Volných směrech. I když jsou tyto obrazy silnou osobní výpovědí, ani v tomto případě nelze opomenout Picassův příklad. Ten v letech 1933 a 1934 vytvořil sérii prací na téma býčích zápasů, jejichž hlavním motivem je býk útočící na koně. Fillovy obrazy jim jsou svým charakterem velmi blízké.
K obrazu Zápas býka se lvem ze sbírky GAVU Cheb se těsně vážou dva další z téhož roku 1938, provedené obdobnou technikou obrysové malby na nenašepsovaném plátně, a připomínající tak tušovou kresbu.² Kompozici jednoho z nich Zápas. Býk napadnutý lvem (ZG v Plzni) ještě téhož roku téměř beze změny použil ve vrcholném díle tohoto cyklu Bílá noc (NG v Praze), který už kresebný charakter opustil. Dramatickou atmosféru výjevu v něm násobí tropická vegetace a kotouč měsíce na noční obloze nezvykle zelené barvy. Analogicky Filla postupoval i v případě chebského obrazu. V roce 1939 totiž vytvořil další ze špičkových pláten této série Zápas lva s býkem (MG v Brně), kde zopakoval jeho ústřední motiv, scenerii však proměnil stejným způsobem jako na obraze Bílá noc. Zářící slunce se tak nově stalo měsícem v úplňku.

¹ FILLA, Emil: Stepní zvířecí styl. Volné směry 29, 1932, s. 165–174.
² Zápas. Býk napadnutý lvem, 1938, olej na plátně na překližce, 119 × 79 cm, Západočeská galerie v Plzni; Člověk napadený lvem, olej na plátně na překližce, 119 × 78 cm, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě.